Sportovní zkratku RS používá několik automobilek a vždy je význam těch písmen jiný. U Škody znamená Rally Sport a odkazuje na první typy toho jména ze 70. let. Prvním byl model 180 RS a ve stejné době vznikly ještě dva exempláře 200 RS.

Za jejich vznik vděčíme spíše náhodě. V období normalizace si totiž automobilka AZNP mohla o závodních a sportovních modelech nechat jen zdát. Jenže pro rok 1974 byla naplánována nová soutěž Rallye Škoda, kde automobilka plnila funkci hlavního partnera. Celá soutěž se navíc jezdila v okolí Mladé Boleslavi, takže prakticky pod okny automobilky. No přece si domácí podnik nenecháte vyfouknout nějakým Hubáčkem na prohnilé imperialistické Alpine A110. Ve světě se kromě Alpine prosazovala ještě Lancia Stratos. Obě auta měla společný fakt, že byla od začátku stavěna pro závodní účel. Cesta Lancie však byla moc nákladná, v poměrech řízeného hospodářství se prostě nedalo začít s čistým papírem. Naproti tomu první Alpine vznikla na základech obyčejného rodinného Renaultu 4CV. Proč by to tedy ve Škodovce nemohli udělat stejně.

Ing. Mirko Červený měl za úkol posbírat v továrně to nejlepší možné a postavit z toho plnohodnotný závodní speciál. Přitom nebylo třeba ohlížet se na nějaké regule, protože výroba homologační série byla bez šance, takže i mezinárodní starty byly připravovanému typu zapovězeny.

Červený začal s karoserií kupé 110 R, ze které toho ve finále moc nezůstalo. První RS je totiž nižší (jen střecha je o 15 cm níž) a širší (celkově 1680 mm). Proporčně tak jde o krásné sportovní kupé. Motor byl dle tradic automobilky umístěn vzadu, nešlo ovšem o běžnou jednotku. Dvoulitrový čtyřválec s dvojicí dvojitých Weberu 45 DCOE měl pohánět sedan 720, který se ale do výroby nedostal. S tímto motorem byla postavena dvě auta, to třetí a poslední dostalo menší motor s objemem 1771 ccm. I tak ale měla 180 RS s výkonem 150 koní řádný náskok na 110 L či R, které měla v té době ze sériových škodovek největší motor. Standardní převodovka se však pro závodní účely nehodila, a tak ve škodovce použili převodovku Porsche.

Lepší ovšem byla pochopitelně 200 RS, jejíž dvoulitr dosahoval výkonu 160 koní v 6000 otáčkách a v 5000 měl maximum točivého momentu – 210 Nm. Aby bylo auto i jízdně konkurenceschopné a ovladatelné, použila automobilka tlumiče Koni a přední brzdy Girling. Poháněná zadní náprava ale dostala sériové bubnové brzdy. Díky tomu bylo možné používat jen třináctipalcová kola. Slabší typ 180 RS dosahoval rychlosti 210 km/h, silnější 200 RS uměla jet dokonce rychlostí 250 km/h. Aby ne, když díky odlehčené konstrukci se střechou a přední kapotou z hliníku a zadní z laminátu vážilo auto jen 805 kg.

S typem 180 RS soutěžila posádka Srnský a Syrovátko, dvě 200 RS sedlaly posádky Šedivý/Janeček a Horsák/Motal. Šedivému nepřálo štěstí a kvůli technické poruše odpadl jak na premiérové Rally Ida 1974, tak při Barum rally. Domácí Rally Škoda dokončil pouze Šedivý na čtvrtém místě. Reputaci si zde spravil Horsák o rok později, kdy byl druhý za nepřemožitelným Hubáčkem a Alpine A110. Srnský pro změnu vyrazil na okruh Schleiz, kde skončil na stejné pozici.

Možná automobilka čekala větší úspěchy, možná za to mohly nedostatečné výrobní kapacity pro stavbu homologační série, ale víc toho jezdci opravdu nezvládli. Od roku 1975 vyrazila na tratě slabší a menší Škoda 130 RS, která se dočkala mezinárodní homologace a mohla reprezentovat automobilku i v zahraničí. První škodovácké RS se nakonec dochovalo ve dvou exemplářích, z nichž jeden můžete obdivovat v muzeu v Mladé Boleslavi (druhý je v soukromých rukou).